Mám stromy rád. Mají svoji vznešenou krásu, poskytují úkryt ptákům i větším zvířatům, potravu včelám, chrání půdu proti vyschnutí. Kdyby nebylo stromů, nebyl by život tak hezký a pestrý.

Je to jako kouzlo – strom, v létě krásně zelený a plný života, se na podzim přebarví nažluto, a když jeho listí opadá, vypadá jako suchý. Na jaře ale vyrostou krásné nové listy a celý koloběh se opakuje. Nejraději mám mnoho stromů různých druhů pohromadě – tomu se říká les. Také v okolí vesnice je hodně lesů a asi i díky nim Kyjovice získaly svoje jméno.

Některé stromy jsou ale výjimečné. Většinou rostou na zvláštních místech, osamocené v polích nebo na loukách. I tady, přímo uprostřed křižovatky, stál takový výjimečný strom. Byla to lípa, kterou s velkou slávou zasadili rok potom, co vznikla samostatná republika, i pro radost z toho, že už není válka. Brzy se tomuto místu začalo říkat U Lípy. A přestože už tady dneska není, název místu zůstal.